…zaměřeno na příběhy ve všech podobách

V malé vesničce v podhůří Krkonoš, nebo Orlických/Krušných hor leží malý statek. Žije na něm hospodář se stádem ovcí, minimálně dvě kočky, a hyperaktivní chlupaté torpédo, co všechno ví, všechno zorganizuje, vymyslí a ještě u toho stihne schrupnout a vynalézt novou aportovací sestavu. Jako správná čistokrevná bordera do má i papírově vznešené jméno, ale slyší prostě a jednoduše na Kubíčka. A o něm napsal Pavel Mondschein půvabné Bordeří povídačky.   Psi, lehkonohá, k dětem přátelská múza a humor si vždycky rozuměli. Ne nadarmo se v českém zlatém fondu nachází Dášenka čili Život štěněte. A přestože samotný Kubíček by byl z rozjívené foxteriéří holčičky nejspíš dosti v rozpacích, v jeho příbězích se schovává čapkovské okouzlení detailem a každodenností schovanou do zdánlivě naivního bezčasí.   Máme rádi bordery… Bordeří povídačky tvoří deset různě dlouhých vyprávění nahánějící pod drobnohled různé radosti (a trampoty) života na statku. A protože Mondscheinovu anotačnímu adorování jistého psího pasteveckého plemene nelze konkurovat, nezbývá, než se podívat, cože se to skrývá pod pojmem povídačka. To je takové velmi zábavné, uvolněné vyprávění s pointou a několika tunami laskavého humoru. Právě na něm, nadhledu a specifické miloučkosti celá kniha stojí. Dramatičnost byla vykázána za dveře a je šokující si uvědomovat, jak málo ji čtenář postrádá. Vlastně ona tam vůbec…

Vyšetřit brutální vraždu kartářky v chudinské čtvrti by za normálních okolností nepatřilo k prioritám neapolské policie. Mezi klienty staré dámy však patřila i společenská smetánka, takže tlak na uzavření případu je vyšší, než bývá v takovýchto záležitostech zvykem. Na povrch postupně vylézají znepokojivá tajemství, ve vzduchu se vznáší předzvěsti skandálu a Jaro komisaře Ricciardiho může začít.

Phinease Mortimera do sutany dohnal útěk před otcem, a kněžské působení v malé vesničce v horách pro něj, po kariéře hochštaplera, mnicha a polního kuráta, znamená bezpečnou zašívárnu.  Čekají na něj však – krom čerstvého vzduchu, povolných holek a domácí kořalky – i zohavené mrtvoly ve svatostánku, o řadě podivných příhod lépe nemluvit. Nesvatý otec tak musí vesničanům a především sobě ukázat, za co stojí.

Když smrt otce a staršího bratra udělá z prince Jarviho budoucího krále, myslí si, že nic horšího jej potkat nemůže. Černý trůn pro něj znamená nepohodlnou židli. Konec studijních ambicí. Úřad, o který stojí ještě méně než o svou zmrzačenou ruku. A to ještě zdaleka netuší, co všechno je prohnilé v království gettském.

V jednom blíže nekonkretizovaném českém městě žije skupinka mladých lidí obdařených zvláštními talenty. A také jeden psycholog s nonkonformními názory a jedna dáma, co to patrně nemyslí dobře. Jejich osudy se proplétají jako klubko hadů a rozpoznat korálovky od korálovců bývá adrenalinovou zkouškou kognitivních funkcí.